Prostředí působí jako teplé, u citlivějších lidí se může objevit nepohodlí, ale většina lidí ještě nepociťuje výrazné potíže.
Pro zdravého člověka při běžné aktivitě je riziko nízké. To však neznamená nulové riziko. Těžká fyzická práce, přímé slunce, ochranný oděv nebo nedostatek tekutin mohou způsobit potíže a přehřátí i při těchto hodnotách. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Člověk pociťuje výrazné až nepříjemné horko. Při klidném a krátkém pobytu nemusí být prostředí vnímáno jako nebezpečné. Problém se objevuje hlavně při delším pobytu nebo fyzické aktivitě.
Při dlouhé pobytu venku nebo fyzické aktivitě je možná únava, vyčerpání z horka, úpal nebo úžeh a svalové křeče. Únava je důležitý časný signál: může zhoršit koncentraci, pracovní výkon a schopnost rozpoznat rozvíjející se přehřátí. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Prostředí působí jako velmi silné až extrémní horko. Pot se může hromadit na pokožce a oblečení, člověk má pocit těžkého nebo dusného vzduchu a dýchaní je obtížné. Běžná chůze je namáhavější a intenzivní aktivita může být rychle vyčerpávající.
Zejména při pobytu venku či fyzické aktivitě je vyčerpání z horka, slabost, bolest hlavy nebo závratě, svalové křeče, úpal nebo úžeh pravděpodobné. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Prostředí je vnímáno jako tísnivé, vyčerpávající a nesnesitelné horko. Běžný pohyb může být obtížný a člověk může velmi rychle pociťovat slabost, závratě, dušnost nebo nevolnost. Pocení může být velmi intenzivní, ale neposkytuje odpovídající ochlazení. Již lehká aktivita může působit jako namáhavá práce. Člověk může mít silnou potřebu vyhledat klimatizaci, stín nebo proudění vzduchu.
Jedná se o velmi nebezpečné a život ohrožující horko. Svalové křeče a vyčerpání z horka, úžeh nebo úpal jsou vysoce pravděpodobné i bez fyzické námahy a riziko kolapsu je podstatně zvýšené. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Teplotní index (Heat Index, HI) vyjadřuje, jak horko člověk pociťuje při dané teplotě vzduchu a vlhkosti. Při vysoké vlhkosti se pot hůře odpařuje, tělo se méně účinně ochlazuje a pocitová teplota proto může být výrazně vyšší než naměřená teplota vzduchu.
Hodnota indexu není skutečnou teplotou vzduchu ani teplotou lidského těla, ale odhadem tepelné zátěže vyjádřeným ve stupních Celsia. Vychází z podmínek ve stínu a nezohledňuje přímo sluneční záření, rychlost větru, fyzickou aktivitu ani oblečení. Na přímém slunci nebo při sportu a fyzické práci proto může být skutečná tepelná zátěž vyšší, než uvádí teplotní index.
Doporučení pro ochranu zdraví během horka vycházející z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO)
Zdánlivá teplota, která vyjadřuje vnímání tepla při konkrétní kombinaci teploty vzduchu a jeho relativní vlhkosti.
Denně aktualizován graf vývoje teplotního indexu za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně horka a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se horko v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
Denně aktualizovaná mapa teplotního indexu (HI) zobrazuje zdánlivou teplotu vyjadřující vnímání tepla při konkrétní kombinaci teploty vzduchu a jeho relativní vlhkosti. Mapa pro aktuální den vychází z předpovědi a je průběžně aktualizována. Finální mapa založená na naměřených datech bude zveřejněna následující den. Aktualizace mapy probíhá standardně po 13. hodině. Po této aktualizaci je mapa rovněž k dispozici ke stažení.
Srážky v posledních 10 dnech zasáhly zejména Moravu a jižní Čechy, půdní sucho se zde zmírnilo, především v povrchové vrstvě půdy. V hlubších vrstvách však sucho nadále přetrvává. Zveme vás na Noc vědy na CzechGlobe!
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Noc vědy je již tradiční celoevropská akce, která popularizuje vědu. V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ji vnímáme jako skvělou příležitost poutavě vám představit alespoň střípky z naší práce a přiblížit, čím se na našem pracovišti zabýváme.
Brno má za sebou nejteplejší léto v historii měření. Nerovnoměrné srážky prohloubily rozdíly v půdním suchu, které může postupně opět sílit. Rostliny na letošní stres z horka a sucha reagují. Požární sezóna stále nekončí.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Léto 2026 se v Česku zařadilo jako druhé nejteplejší od začátku souvislého hodnocení v roce 1961. Průměrná teplota dosáhla 19,4 °C, tedy o 1,8 °C více než klimatický normál z let 1991–2020. V Brně byla odchylka vůči období 1961–1990 dokonce 4,9 °C a město zaznamenalo nejteplejší léto za 226 let měření. Mimořádnost sezony potvrzuje také 51 tropických dnů, 23 dnů s teplotou nejméně 35 °C a rekordních 35 tropických nocí. „Trend je zcela jasný a dá se říct, že zrychluje,“ upozorňuje Pavel Zahradníček. Více v článku seznamzpravy.cz zde.
Jak ukazuje graf odchylky průměrné teploty vzduchu v Brně, založený na druhé nejdelší souvislé řadě měření v ČR, má jihomoravská metropole za sebou nejteplejší léto od počátku měření v roce 1800. Jako referenční období je přitom použit průměr let 1961–1990.
Zajímavé je, že žádný z jednotlivých letních měsíců nebyl sám o sobě nejteplejší v historii měření. Červen a srpen byly shodně druhé nejteplejší, zatímco červenec se zařadil jako šestý nejteplejší.
