Nová podoba webu Vlny veder
Jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých okresních městech? A jak se v Česku od roku 2000 mění průběh, délka a intenzita vln veder? I to můžete zjistit na nové verzi webu Vlny veder.
Prostředí působí jako teplé, u citlivějších lidí se může objevit nepohodlí, ale většina lidí ještě nepociťuje výrazné potíže.
Pro zdravého člověka při běžné aktivitě je riziko nízké. To však neznamená nulové riziko. Těžká fyzická práce, přímé slunce, ochranný oděv nebo nedostatek tekutin mohou způsobit potíže a přehřátí i při těchto hodnotách. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Člověk pociťuje výrazné až nepříjemné horko. Při klidném a krátkém pobytu nemusí být prostředí vnímáno jako nebezpečné. Problém se objevuje hlavně při delším pobytu nebo fyzické aktivitě.
Při dlouhé pobytu venku nebo fyzické aktivitě je možná únava, vyčerpání z horka, úpal nebo úžeh a svalové křeče. Únava je důležitý časný signál: může zhoršit koncentraci, pracovní výkon a schopnost rozpoznat rozvíjející se přehřátí. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Prostředí působí jako velmi silné až extrémní horko. Pot se může hromadit na pokožce a oblečení, člověk má pocit těžkého nebo dusného vzduchu a dýchaní je obtížné. Běžná chůze je namáhavější a intenzivní aktivita může být rychle vyčerpávající.
Zejména při pobytu venku či fyzické aktivitě je vyčerpání z horka, slabost, bolest hlavy nebo závratě, svalové křeče, úpal nebo úžeh pravděpodobné. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Prostředí je vnímáno jako tísnivé, vyčerpávající a nesnesitelné horko. Běžný pohyb může být obtížný a člověk může velmi rychle pociťovat slabost, závratě, dušnost nebo nevolnost. Pocení může být velmi intenzivní, ale neposkytuje odpovídající ochlazení. Již lehká aktivita může působit jako namáhavá práce. Člověk může mít silnou potřebu vyhledat klimatizaci, stín nebo proudění vzduchu.
Jedná se o velmi nebezpečné a život ohrožující horko. Svalové křeče a vyčerpání z horka, úžeh nebo úpal jsou vysoce pravděpodobné i bez fyzické námahy a riziko kolapsu je podstatně zvýšené. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Teplotní index (Heat Index, HI) vyjadřuje, jak horko člověk pociťuje při dané teplotě vzduchu a vlhkosti. Při vysoké vlhkosti se pot hůře odpařuje, tělo se méně účinně ochlazuje a pocitová teplota proto může být výrazně vyšší než naměřená teplota vzduchu.
Hodnota indexu není skutečnou teplotou vzduchu ani teplotou lidského těla, ale odhadem tepelné zátěže vyjádřeným ve stupních Celsia. Vychází z podmínek ve stínu a nezohledňuje přímo sluneční záření, rychlost větru, fyzickou aktivitu ani oblečení. Na přímém slunci nebo při sportu a fyzické práci proto může být skutečná tepelná zátěž vyšší, než uvádí teplotní index.
Doporučení pro ochranu zdraví během horka vycházející z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO)
Zdánlivá teplota, která vyjadřuje vnímání tepla při konkrétní kombinaci teploty vzduchu a jeho relativní vlhkosti.
Denně aktualizován graf vývoje teplotního indexu za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně horka a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se horko v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
Denně aktualizovaná mapa teplotního indexu (HI) zobrazuje zdánlivou teplotu vyjadřující vnímání tepla při konkrétní kombinaci teploty vzduchu a jeho relativní vlhkosti. Mapa pro aktuální den vychází z předpovědi a je průběžně aktualizována. Finální mapa založená na naměřených datech bude zveřejněna následující den. Aktualizace mapy probíhá standardně po 13. hodině. Po této aktualizaci je mapa rovněž k dispozici ke stažení.
Jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých okresních městech? A jak se v Česku od roku 2000 mění průběh, délka a intenzita vln veder? I to můžete zjistit na nové verzi webu Vlny veder.
Letošní červenec se zařadil mezi nejteplejší v historii měření. Vysoký tepelný stres přetrvá i v první polovině tohoto týdne. Takto horké dny byly v minulosti zcela výjimečné. Opakované vlny veder a dlouhodobé sucho se přitom stále citelněji promítají také do omezeného růstu českých lesů.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
V Česku dnes zase na řadě míst padaly teplotní rekordy a vedro zvýšilo riziko požárů, zhoršilo stav ovzduší a komplikovalo dopravu na železnici. Horký vzduch nad Českem udržuje a stlačuje podle odborníků takzvaná tepelná kupole. Není to výjimečný jev, ale standardní meteorologický úkaz, který je však v současnosti unikátní vysokou teplotou vzduchu. ČTK to popsal Pavel Zahradníček. Více zde.
V den, kdy maximální odpolední teploty přesáhly v Brně 38 stupňů Celsia a vrcholila červnová vlna veder, naměřili vědci v brněnských ulicích pociťovanou teplotu – jež se určuje jinak než pocitová – i přes 50 stupňů. Uvedl to jeden z autorů měření Daniel Kopkáně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Jedná se o teplotu, kterou člověk pociťuje a jde o kombinaci teploty, proudění a vlhkosti vzduchu, sálání okolního prostředí, aktuálního oslunění, ale i parametrů exponované osoby a charakteru oblečení. Více zde.
Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Více na webu ČTK zde.
