Obvykle jde o pocit tepla, v horní části intervalu již o horko. V suchu a větru může být situace dobře snesitelná, zatímco na přímém slunci a ve vlhkém bezvětří může být zátěž subjektivně značná.
Pro běžnou krátkou aktivitu zdravého člověka je riziko obvykle nízké až mírné. Stává se však relevantním při dlouhé expozici, náročné práci, sportu, nedostatku tekutin nebo u citlivých osob. Jde o první kategorii, ve které už termoregulace vyžaduje zřetelnou aktivaci pocení. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Prostředí je zpravidla vnímáno jako horké, v horní části intervalu až jako velmi horké. Člověk se výrazně potí, slunce je nepříjemné a běžná chůze nebo práce působí namáhavěji.
U zdravého, hydratovaného člověka při krátkém klidném pobytu ještě nemusí dojít k poškození zdraví, ale při delší expozici roste riziko dehydratace, vyčerpání z horka a přehřátí. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Člověk obvykle pociťuje velmi silné horko, často s okamžitou touhou vyhledat stín, proudění vzduchu nebo klimatizovaný prostor. Oblečení se rychle zvlhčuje potem a fyzická aktivita je subjektivně výrazně namáhavější.
Riziko rychlé dehydratace a přehřátí je velmi vysoké, zejména při práci, sportu, dlouhém pobytu na slunci nebo nedostatečném pitném režimu. Kognitivní a fyzická výkonnost se může zhoršovat ještě před vznikem vážných příznaků. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Prostředí je vnímáno jako nesnesitelně horké až spalující. Pocit úlevy neposkytuje ani běžné pocení, zvláště při vysoké vlhkosti nebo silném slunečním záření. Již kolem UTCI 36 °C model předpovídá po delší expozici pocit „velmi horko“; nad 46 °C je tepelná zátěž výrazně za touto hranicí.
Riziko přehřátí je bezprostřední a velmi vysoké. Může rychle vznikat výrazná dehydratace, oběhové přetížení, porucha výkonnosti a termoregulace a při pokračující expozici hypertermie. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Univerzální tepelně-klimatický index (UTCI) není naměřená teplota vzduchu ani čistě subjektivní „pocitová teplota“. Je to ekvivalentní teplota referenčního prostředí, která by u člověka vyvolala stejnou dynamickou fyziologickou odezvu jako skutečná kombinace teploty vzduchu, krátkovlnného i dlouhovlnného záření, vlhkosti a větru na povrch lidského těla. Model sleduje mimo jiné vnitřní tělesnou teplotu, průměrnou a lokální teplotu kůže, pocení, prokrvení kůže, zvlhčení kůže a tvorbu tepla svalovým třesem.
Doporučení pro ochranu zdraví během horka vycházející z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO)
Bioklimatický index vyjadřující teplotní zátěž lidského organismu ve venkovním prostředí.
Denně aktualizován graf vývoje univerzálního tepelně-klimatického indexu za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně horka a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se horko v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
Denně aktualizovaná mapa univerzálního tepelně-klimatického indexu (UTCI) zobrazuje teplotní zátěž lidského organizmu ve venkovním prostředí (kombinuje současný vliv teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, rychlosti větru a krátkovlnného i dlouhovlnného záření na povrch lidského těla). Mapa pro aktuální den vychází z předpovědi a je průběžně aktualizována. Finální mapa založená na naměřených datech bude zveřejněna následující den. Aktualizace mapy probíhá standardně po 13. hodině. Po této aktualizaci je mapa rovněž k dispozici ke stažení.
Srážky v posledních 10 dnech zasáhly zejména Moravu a jižní Čechy, půdní sucho se zde zmírnilo, především v povrchové vrstvě půdy. V hlubších vrstvách však sucho nadále přetrvává. Zveme vás na Noc vědy na CzechGlobe!
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Noc vědy je již tradiční celoevropská akce, která popularizuje vědu. V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ji vnímáme jako skvělou příležitost poutavě vám představit alespoň střípky z naší práce a přiblížit, čím se na našem pracovišti zabýváme.
Brno má za sebou nejteplejší léto v historii měření. Nerovnoměrné srážky prohloubily rozdíly v půdním suchu, které může postupně opět sílit. Rostliny na letošní stres z horka a sucha reagují. Požární sezóna stále nekončí.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Léto 2026 se v Česku zařadilo jako druhé nejteplejší od začátku souvislého hodnocení v roce 1961. Průměrná teplota dosáhla 19,4 °C, tedy o 1,8 °C více než klimatický normál z let 1991–2020. V Brně byla odchylka vůči období 1961–1990 dokonce 4,9 °C a město zaznamenalo nejteplejší léto za 226 let měření. Mimořádnost sezony potvrzuje také 51 tropických dnů, 23 dnů s teplotou nejméně 35 °C a rekordních 35 tropických nocí. „Trend je zcela jasný a dá se říct, že zrychluje,“ upozorňuje Pavel Zahradníček. Více v článku seznamzpravy.cz zde.
Jak ukazuje graf odchylky průměrné teploty vzduchu v Brně, založený na druhé nejdelší souvislé řadě měření v ČR, má jihomoravská metropole za sebou nejteplejší léto od počátku měření v roce 1800. Jako referenční období je přitom použit průměr let 1961–1990.
Zajímavé je, že žádný z jednotlivých letních měsíců nebyl sám o sobě nejteplejší v historii měření. Červen a srpen byly shodně druhé nejteplejší, zatímco červenec se zařadil jako šestý nejteplejší.
