Nová podoba webu Vlny veder
Jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých okresních městech? A jak se v Česku od roku 2000 mění průběh, délka a intenzita vln veder? I to můžete zjistit na nové verzi webu Vlny veder.
Obvykle jde o pocit tepla, v horní části intervalu již o horko. V suchu a větru může být situace dobře snesitelná, zatímco na přímém slunci a ve vlhkém bezvětří může být zátěž subjektivně značná.
Pro běžnou krátkou aktivitu zdravého člověka je riziko obvykle nízké až mírné. Stává se však relevantním při dlouhé expozici, náročné práci, sportu, nedostatku tekutin nebo u citlivých osob. Jde o první kategorii, ve které už termoregulace vyžaduje zřetelnou aktivaci pocení. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Prostředí je zpravidla vnímáno jako horké, v horní části intervalu až jako velmi horké. Člověk se výrazně potí, slunce je nepříjemné a běžná chůze nebo práce působí namáhavěji.
U zdravého, hydratovaného člověka při krátkém klidném pobytu ještě nemusí dojít k poškození zdraví, ale při delší expozici roste riziko dehydratace, vyčerpání z horka a přehřátí. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Člověk obvykle pociťuje velmi silné horko, často s okamžitou touhou vyhledat stín, proudění vzduchu nebo klimatizovaný prostor. Oblečení se rychle zvlhčuje potem a fyzická aktivita je subjektivně výrazně namáhavější.
Riziko rychlé dehydratace a přehřátí je velmi vysoké, zejména při práci, sportu, dlouhém pobytu na slunci nebo nedostatečném pitném režimu. Kognitivní a fyzická výkonnost se může zhoršovat ještě před vznikem vážných příznaků. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Prostředí je vnímáno jako nesnesitelně horké až spalující. Pocit úlevy neposkytuje ani běžné pocení, zvláště při vysoké vlhkosti nebo silném slunečním záření. Již kolem UTCI 36 °C model předpovídá po delší expozici pocit „velmi horko“; nad 46 °C je tepelná zátěž výrazně za touto hranicí.
Riziko přehřátí je bezprostřední a velmi vysoké. Může rychle vznikat výrazná dehydratace, oběhové přetížení, porucha výkonnosti a termoregulace a při pokračující expozici hypertermie. Riziko je vyšší zejména pro zranitelné osoby – seniory a malé děti, těhotné, lidi s onemocněním srdce nebo ledvin, osoby užívající některé léky nebo sportovce a venkovní pracovníky.
Univerzální tepelně-klimatický index (UTCI) není naměřená teplota vzduchu ani čistě subjektivní „pocitová teplota“. Je to ekvivalentní teplota referenčního prostředí, která by u člověka vyvolala stejnou dynamickou fyziologickou odezvu jako skutečná kombinace teploty vzduchu, krátkovlnného i dlouhovlnného záření, vlhkosti a větru na povrch lidského těla. Model sleduje mimo jiné vnitřní tělesnou teplotu, průměrnou a lokální teplotu kůže, pocení, prokrvení kůže, zvlhčení kůže a tvorbu tepla svalovým třesem.
Doporučení pro ochranu zdraví během horka vycházející z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO)
Bioklimatický index vyjadřující teplotní zátěž lidského organismu ve venkovním prostředí.
Denně aktualizován graf vývoje univerzálního tepelně-klimatického indexu za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně horka a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se horko v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
Denně aktualizovaná mapa univerzálního tepelně-klimatického indexu (UTCI) zobrazuje teplotní zátěž lidského organizmu ve venkovním prostředí (kombinuje současný vliv teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, rychlosti větru a krátkovlnného i dlouhovlnného záření na povrch lidského těla). Mapa pro aktuální den vychází z předpovědi a je průběžně aktualizována. Finální mapa založená na naměřených datech bude zveřejněna následující den. Aktualizace mapy probíhá standardně po 13. hodině. Po této aktualizaci je mapa rovněž k dispozici ke stažení.
Jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých okresních městech? A jak se v Česku od roku 2000 mění průběh, délka a intenzita vln veder? I to můžete zjistit na nové verzi webu Vlny veder.
Letošní červenec se zařadil mezi nejteplejší v historii měření. Vysoký tepelný stres přetrvá i v první polovině tohoto týdne. Takto horké dny byly v minulosti zcela výjimečné. Opakované vlny veder a dlouhodobé sucho se přitom stále citelněji promítají také do omezeného růstu českých lesů.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
V Česku dnes zase na řadě míst padaly teplotní rekordy a vedro zvýšilo riziko požárů, zhoršilo stav ovzduší a komplikovalo dopravu na železnici. Horký vzduch nad Českem udržuje a stlačuje podle odborníků takzvaná tepelná kupole. Není to výjimečný jev, ale standardní meteorologický úkaz, který je však v současnosti unikátní vysokou teplotou vzduchu. ČTK to popsal Pavel Zahradníček. Více zde.
V den, kdy maximální odpolední teploty přesáhly v Brně 38 stupňů Celsia a vrcholila červnová vlna veder, naměřili vědci v brněnských ulicích pociťovanou teplotu – jež se určuje jinak než pocitová – i přes 50 stupňů. Uvedl to jeden z autorů měření Daniel Kopkáně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Jedná se o teplotu, kterou člověk pociťuje a jde o kombinaci teploty, proudění a vlhkosti vzduchu, sálání okolního prostředí, aktuálního oslunění, ale i parametrů exponované osoby a charakteru oblečení. Více zde.
Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Více na webu ČTK zde.
